Test modernizovaného Peugeotu 2008
Modernizace v roce 2016 posunula Peugeot 2008 od křížence kombíku a terénního auta mnohem blíže ke kategorii SUV, tedy mezi auta, co se tváří, jako že by mohla okamžitě sjet ze silnice do lesa.
Není divu, tahle kategorie na českém i evropském trhu roste. Takže jestli Peugeot ideového nástupce kombíku 207 SW při uvedení na trh v roce 2013 šalamounsky nazýval crossoverem, protože si možná nebyl úplně jistý, jestli mají větší budoucnost kombíky, nebo SUV, v roce 2016 už se situace vyjasnila.
Posun se neodehrál pouze v rovině verbální, ale podepsal se i na vizáži auta. Novinka dostala širší blatníky, upravenou příď s kapotou přečnívající směrem dopředu, což dodává na robustnosti, a ve dvou nejvyšších výbavách standardně plastové lemování celé karoserie. Rozměry karoserie ani v interiéru se ale zásadně nezměnily. A to platí i o silných a slabých stránkách auta.
Už předchozí provedení Peugeotu 208 se hodně líbilo a vynikalo stylovostí, což ještě posiluje nová nejvyšší výbava GT Line. Mezi ostatními malými SUV boduje 2008 rovněž útulnosti a některými prostorovými parametry interiéru, úsporností všech motorů nebo příjemně agilním řízením. Podařila se i nová automatická převodovka. Největší nevýhody představuje horší kvalita manuálního řazení a lenost základních motorů na benzin i naftu.
Peugeot 2008 mi dříve připadal jako vyloženě holčičí auto, ale jeho drsnější rysy po modernizaci mají podle výrobce přitáhnout více mužů než žen. Moc se mi to nezdá. Umím si ho představit i jako jediné auto pro menší rodiny.
Peugeot 2008 se dá považovat za větší, prostornější, praktičtější a odolnější variantu malého hatchbacku 208. Pro evropské trhy se vyrábí ve francouzských Mylhúzách. Oficiální uvedení modernizované verze na český trh se datuje na 15. června 2016.
Posun se neodehrál pouze v rovině verbální, ale podepsal se i na vizáži auta. Novinka dostala širší blatníky, upravenou příď s kapotou přečnívající směrem dopředu, což dodává na robustnosti, a ve dvou nejvyšších výbavách standardně plastové lemování celé karoserie. Rozměry karoserie ani v interiéru se ale zásadně nezměnily. A to platí i o silných a slabých stránkách auta.
Už předchozí provedení Peugeotu 208 se hodně líbilo a vynikalo stylovostí, což ještě posiluje nová nejvyšší výbava GT Line. Mezi ostatními malými SUV boduje 2008 rovněž útulnosti a některými prostorovými parametry interiéru, úsporností všech motorů nebo příjemně agilním řízením. Podařila se i nová automatická převodovka. Největší nevýhody představuje horší kvalita manuálního řazení a lenost základních motorů na benzin i naftu.
Peugeot 2008 mi dříve připadal jako vyloženě holčičí auto, ale jeho drsnější rysy po modernizaci mají podle výrobce přitáhnout více mužů než žen. Moc se mi to nezdá. Umím si ho představit i jako jediné auto pro menší rodiny.
Peugeot 2008 se dá považovat za větší, prostornější, praktičtější a odolnější variantu malého hatchbacku 208. Pro evropské trhy se vyrábí ve francouzských Mylhúzách. Oficiální uvedení modernizované verze na český trh se datuje na 15. června 2016.
Proti hatchbacku 208 je Peugeot 2008 nejen o 10 cm vyšší a 20 cm delší, ale díky „brnění“ sloužícímu jako ochrana proti kamenům působí i mnohem robustněji a odolněji.
Tento pocit ještě posílila modernizace v roce 2016, která auto definitivně posunula mezi malá SUV. To platí zejména o dříve nejvyšší výbavě Allure a novém vrcholném provedení GT Line (na fotkách červené auto), jejichž standard zahrnuje i plastové ochrany podběhů kol a šedé kryty pod předním i zadním nárazníkem. Výbavu GT Line krášlí i sedmnáctipalcová litá kola, která mohou být i v šedém a černém provedení. Testovaná 2008 ve druhém stupni Active s některými prvky vyšší výbavy Allure (na obrázcích bílé auto) obouvala šestnáctky, základní verze vyjížděla do roku 2017 na patnáctkách.
Design auta přitažlivě kombinuje dynamiku s robustností.
Zajímavě působí posunutí „nosu“ kapoty směrem vpřed, k němuž došlo v roce 2016. Připomíná to řešeni u Mini Countryman. Fotku zvětšíte stejně jako všechny ostatní v textu tím, že na ni kliknete.
Proti verzi před modernizací se opticky zvýraznila originální vlnka ve vrchní části karoserie.
Interiéru dominuje svérázné provedení přístrojové desky převzaté z modelu 208. Nejdůležitější přístroje se sice nacházejí na straně šoféra, jenže nikoli za volantem, ale nad ním. O praktičnosti a nepraktičnosti takového řešení se rozepíšu v příští kapitole, avšak z designerského hlediska nemám námitek. Druhé nejdůležitější informační centrum představuje velký dotekový displej na středovém sloupku, který je standardem od třetího stupně výbavy Allure.
Také uvnitř vypadá výbava GT Line mnohem přitažlivěji než levnější verze Active. Interiéru sluší červenočerná kombinace čalounění u GT Line stejně jako například diodové orámování přístrojů.
Z pěti testovaných verzí před modernizací jsem si jen u jedné všiml prohřešku proti kvalitě – povrzávaly stěrače. Obě varianty zkoušené po faceliftu v roce 2016 byly z tohoto hlediska v pořádku.
Až na malé výjimky ji Peugeot 2008 převzal z hatchbacku 208 a při porovnání s ostatními vozy nejen kategorie SUV jde o velmi netypické řešení označované Peugeotem jako i-Cockpit. Zásadní odlišnost proti konkurenci spočívá v tom, že přístroje se srozumitelnou a moderně působící grafikou nenajdete za volantem, ale nad ním. Jejich provedení se liší výbavu od výbavy. Na předchozím obrázku byly přístroje ve výbavě Active bez barevného displeje (ten je až od stupně Allure), ale s čistším a přehlednějším cejchováním. Zde vidíte zdobnější verzi výbavy GT Line s červeným diodovým rámováním. Před modernizací v roce 2016 byly pro změnu modré diody u výbavy Allure. Aby přístroje nepřekrýval věnec kormidla, musí se sedět hodně vysoko, což ale 2008 na rozdíl od 208 splňuje už v nejnižší poloze sedadla. Alespoň u mě, tedy řidiče s výškou 174 cm. Na rozdíl od 208 jsem u 2008 ani nemusel volant posouvat do výrazně nižší polohy. Takže jsem se vyvaroval divného pocitu, že držím volant někde pod sebou, na který jsem si musel zvykat u 208.
Zkoušel jsem ještě před modernizací i příplatkový parkovací systém, jemuž stačí i velmi malé parkovací místo, kde na každé straně přebývá 30 cm. Sám ho při rychlosti do 20 km/h najde a točí automaticky volantem. Řidič jen šlape na plyn a řadí. Dojem trochu zkazil fakt, že vyjet z místa už elektronika při našich testech nedokázala, i když by to také měla umět.
Zatímco před modernizací nedisponovala 2008 ani u verzí s velkým displejem parkovací kamerou, po ní se tento prvek v příplatkové výbavě objevil. Parkovací senzory patří ke standardu od třetí výbavy Allure.
Přední místa mi připadala vzdušnější než u Peugeotu 208, ale z hlediska šířky šlo pouze o dojem, který vytváří vyšší poloha sezení. Jinak je tady v loktech stejně místa jako v 208, což znamená špičkovou hodnotu mezi malými hatchbacky, ale podprůměrnou v rámci SUV.
Nadšený jsem byl ze sportovních sedadel nejvyšší verze GT Line čalouněných koženkou a speciální tkaninou (stejně tvarovaná, ale trochu jinak čalouněná patří i ke standardu verze Allure). Až extrémně bohaté tvarování parádně drží tělo ve většině zatáček a křesla působí velmi anatomicky.
Před modernizací jsem zkoušel i luxusní celokožené provedení, které se nabízí za příplatek ve výbavě Allure. I v něm jsem si parádně hověl.
Nejlevnější látkové provedení sedadel můžete vidět na začátku příští kapitoly v základní sadě fotografií. Ta tělo v zatáčkách zdaleka nedrží tak dobře jako sportovní varianta. Délka sedáku a podpora stehen mi ale na malé auto vůbec nepřipadala špatná.
Volant převzatý z modelu 208, to je kapitola sama pro sebe. Menší jsem asi v běžném nikoli závodním autě nikdy neviděl. Působilo to na mne velmi sympaticky a sportovně. Na snímku vidíte verzi z druhé výbavy Active. Už od ní je volant potažený kůží. Nejlépe se mi drželo kormidélko s perforováním kolem úchopu, které je k dispozi ve sportovní verzi volantu nabízené od výbavy Allure. Verze GT Line (na snímku) se liší červenými stehy.
Některé funkce lze ovládat přímo z volantu – jde o rádio a mobilní telefon prostřednictvím bluetooth handsfree. Ostatní se obsluhují stejně jako dříve u 207 okolo volantu. Například palubní počítač tlačítkem na konci stěračů.
Tempomat, který udržuje řidičem nastavené tempo, se spolu s omezovačem rychlosti obsluhuje uchem, na které řidič skrz malý volant nemá šanci se dívat, ale rychle se ho naučí obsluhovat i poslepu.
Dalším klíčovým místem Peugeotu 2008 je multimediální rozhraní nacházející se v autě od druhé výbavy Active ústící do velké dotekové obrazovky na středovém sloupku. Její chytrost spočívá v minimálním množství ovládacích tlačítek a snadném intuitivním dotekovém ovládání.
Skrz obrazovku jsme ovládali hlavně navigaci (a fungovala bezvadně), ale slouží také k obsluze audiosoustavy nebo parkovacího asistenta. Peugeot připravil pro systém i řadu chytrých aplikací, jako je třeba hledání čerpacích stanic podle nejnižší ceny, které ale zatím bohužel nefungují v Česku. Novinku od roku 2016 představuje aplikace Mirror Screen, prostřednictvím níž se na obrazovce objeví prostředí z vašeho mobilního telefonu, pokud tuto aplikaci podporuje a spárujete ho se systémem Peugeotu.
Marně jsme už v roce 2013 na středovém sloupku hledali štěrbinu na cédéčka. Našli jsme jen dva USB porty. CD mechanika je pouze za příplatek. V roce 2013 šlo o malou revoluci zahájenou modelem 208, která se ale rychle rozšířila do spousty aut. Cédéčka stejně jako kdysi kazety vyšla z módy. Žíznivci se nemusejí bát, že na dlouhých cestách vyschnou. Velkoryse objemná schránka ve výplních dveří spolkla půllitrovou PETku tak, že ta ani nebyla vidět. A tady je největší viditelný rozdíl proti místu řidiče u Peugeotu 208 – speciálně tvarovaná hlavice ruční brzdy. Vypadá sice zajímavě, ale když jsem si s ní chtěl na šotolinové cestě auto natočit, nevěděl jsem, jak za ní chytit.
Kabina a kufr
Lepší délka a výška proti 208 se příznivě projevuje hlavně na zadních sedadlech a v kufru.
Špičkovou podélnou prostorností se chlubí už 208 a 2008 samozřejmě nezůstává pozadu. Deklasuje ostatní malá SUV. Díky za to patří šikovně vykousnuté přístrojové desce na místě spolujezdce. Za řidičem bude méně místa, protože zvlášť větší šoféři se musejí dost odsunovat dozadu, aby našli ideální pozici za volantem.
Pod strop se na krajní zadní sedadla vejdou i vzpřímeně sedící cestující s výškou kolem 185 cm, což je mezi malými SUV také špičková hodnota a výrazně lepší situace než u Peugeotu 208, kde jsem si dřel hlavu i se svými 174 cm výšky.
Peugeot 2008 odveze na zadních sedadlech bezpečně tři dospělé, což nedokáží ani některá auta o dvě třídy větší. Opěrka hlavy na prostředním místě totiž vyhoví i lidem s výškou kolem 175 cm. Sezení tady není ani z hlediska tvrdosti žádnou torturou. Pozor ale, pokud si pořizujete panoramatickou střechu. Ta totiž místo na hlavu zmenšuje o více než pět centimetrů. Šířka v loktech patří mezi malými SUV k průměru, takže tři dobře rostlí cestující vzadu se budou hodně dotýkat.
Zvlášť na krajích se mi ve druhé řadě sedělo docela komfortně, ale při přejíždění nerovností se od zadní nápravy ozývaly větší rány a byly znát rázy víc než na místech předních.
Opěradla asymetricky dělených zadních sedadel se sice sklápějí na pevné sedáky, ty ale na rozdíl od 208 stejně jako u některých vozů MPV zajíždějí do podlahy. Vzniká tak téměř rovná plocha a dostatek prostoru mezi podlahou a střechou i na převážení objemných zavazadel – třeba jízdních kol. Sklopená sedadla beze schodu navazují na podlahu zavazadelníku.
Jeho základní objem 350 l překonává soupeře ze segmentu malých SUV – a to včetně dílčích parametrů. Na kombíky ztrácí délkou. Líbily se mi jeho geometrické tvary. Potěší praktické vychytávky typu gumových popruhů nebo sítí a ok na upevnění menších i větších nákladů stejně jako nízko položená nákladová hrana.
Motory, řazení, řízení, brzdy
Peugeot 2008 prošel první výraznou obměnou motorů před modernizací v roce 2015 v souvislosti s přechodem na emisní normu Euro 6. V roce 2016 se žádná revoluce nekonala, ale další vlna změn přišla v polovine roku 2018.
Základ tvoří benzinový tříválec 1.2 PureTech/60 kW bez turba - lenoch. Zájemcům o svižnější jízdu je určený stejný motor s turbodmychadlem a maximálními výkony 81, a zejména 96 kW.
V roce 2018 se papírová spotřeba benzinových motorů poměrně výrazně zvedla, přesto všechny tři patří v porovnání s ostatními malými motory na stejný typ paliva k úspornějším.
Nejúspornějším SUV na naftu je v roce 2019 Peugeot 2008 s novým naftovým motorem 1.5 BlueHDI, který nahradil v polovině roku 2018 předchozí šestnáctistovku. Na rozdíl od ní se nabízí jen ve dvou výkonových provedeních, skončilo to nejslabší. Nyní lze vybárat mezi 75 a 88 kW.
Silnější z nich zároveň patří do popředí žebříčku malých naftových SUV i z hlediska dynamiky.
1.2 PureTech/60 kW
Základní motor pro model 2008 jsem testoval před všemi modernizacemi už v roce 2013 a rozhodně mne nezklamal. Kdo se bojí tříválců kvůli jejich nekultivovanosti, tak může být klidný. Zvukový projev dvanáctistovky byl tak utlumený, že laik ani nepoznal, že má pouze tři válce. Jen když jsem se hodně soustředil, tak jsem lehké vibrace v nižších otáčkách cítil.
Motor působil při rozjíždění se z místa na první tři rychlostní stupně velmi svižně a hladem po vyšších otáčkách předčil i čtyřválcovou šestnáctistovku.
Obcemi jsem mohl projíždět klidně i padesátkou, když motor točil o něco méně než 1600 otáček a nebyl ohledně reakce na plynový pedál úplně marný.
Pětka byla docela krátká, takže při devadesátce motor točil už 2800 a při 130 km/h více než 4000 otáček, přesto mi s ním Peugeot 2008 připadal méně hlučný než s naftovým 1.4 HDI.
Výrobcem udávaná spotřeba 4,9 l benzinu na 100 kilometrů vypadala při prvních testech v Alsasku trochu jako sci-fi. Absolvoval jsem okruh vedoucí z poloviny městem a z poloviny po běžné silnici svižným, ale nijak sportovním tempem a palubní počítač ukázal rovných sedm litrů. Jenže pak jsem jel podobné kolečko podle předpisů a lehkou nohou městem a mimo město v rovinatém okolí Hradce Králové a computer vykouzlil přesně 4,9 l. Takže se s Peugeotem 2008 1.2 PureTech opravdu dalo jezdit úsporně.
1.2 PureTech/81 kW EAT6
Benzinový turbomotor v kombinaci s automatickou převodovkou jsem testoval ještě před změnami souvisejícími s novámi emisními předpidy. Připadal mi jako vynikající volba pro všechny, kdo nemají řazení moc v lásce a pohybují se často ve složitém provozu - takže zejména ve velkých městech. Klapalo jim to spolu parádně, výsledkem byla velmi tichá a plynulá jízda.
Jediné, co mě trochu nemile překvapilo, byla spotřeba. Sice jsem jel asi polovinu trasy v zatáčkovitém terénu velmi svižným tempem a tam používal rychlostní stupně od dvojky po čtyřku, přesto mi necelých devět litrů přišlo u auta s normovanou spotřebou 5,2 l na každých 100 km trochu moc. Výrobce udával podle testů reálné spotřeby hodnotu 7,2 l, která asi byla v reálu dosažitelná zejména při častějším využívání šestého rychlostního stupně. S jeho zařazením totiž motor točil při rychlosti 90 km/h pouhých 1900 otáček a při rychlosti 130 km/h asi 2800 otáček, což jsou nízké hodnoty.
1.5 BlueHDi EAT6
Silnější verze naftového motoru se dala v době testu kombinovat výhradně se šestistupňovým automatem. Ten se vyhýbá úplně nejnižším otáčkám a snaží se motor držet v optimálních sférách, ve kterých je již znát vysoký točivý moment. Výkonná pohonná jednotka tak působí na poměry naftových SUV svižně a dynamicky.
Slibované nízké spotřeby těsně nad čtyři litry se dá docílit pouze tehdy, když se vyhnete dálnici. Ve městě a při jízdě do 90 km/h bylo auto na SUV opravdu nebývale úsporné, a to i s automatickou převodovkou. Na dálnici se však kvůli vyšší karoserii spotřeba šplhala k šesti litrům, a to i přesto, že se otáčky při jízdě na nejvyšší rychlostní stupeň držely na poměrně nízkých hodnotách pod 2500/min.
Francouzské naftové motory většinou potěší kultivovaným a tichým chodem, což ve většině případů platilo i o testovaném kousku.
Peugeot 2008 1.5 BlueHDi/88 kW (120 koní) EAT6 bych doporučil zejména dámám, které najezdí vysoký počet kilometrů. Zároveň je ale nutné zdůraznit, že alespoň v roce 2019 šlo o suverénně nejdražší motorizaci z ceníku modelu.
Řazení
Před modernizací šlo jednoznačně o nejslabší stránku Peugeotu 2008. V roce 2016 se ale zlepšilo. Z manuálních převodovek jsem zkoušel pouze pětistupňovou u naftového motoru 1.6 BlueHDI/55 kW. Před modernizací jsem měl právě z pětistupňové převodovky ještě u turbodieselu 1.4 HDI suverénně nejhorší dojem. Ten se ale dost změnil. Dráhy řazení sice zůstaly dlouhé a páka se v kulise pohybovala s bočními vůlemi, zmizel ale málo zřetelný až rozbředlý chod a hlasitý zvukový doprovod.
Řazení šestistupňového automatu testovaného s benzinovým turbomotorem 1.2 PureTech/81 kW jsem dokonce označil jako špičkové. Automat funguje hladce a logicky, neměl jsem mu co vytknout. Nechybí ani možnost manuálních změn rychlostních stupňů pomocí pohyby páky.
O něco méně nadšený jsem byl ze spolupráce stejné převodovky s naftovou patnáctistovkou. Hlavním problémem bylo, že jsem ve stejném období testoval osmistupňový automat u naftového BMW X5 a rozdíl v hladkosti, plynulosti i logice byl opravdu znát. Takové srovnání je ale samozřejmě dost nefér, mezi malými SUV je automat od Peugeotu OK.
V nabídce bývala také pětistupňová robotizovaná převodovka ETG5 pro základní motor 1.2 PureTech/60 kW. Šlo o převodovku s vnitřnostmi stejnými, jaké mělo manuální řazení, ale automatickou obsluhou, takže v autě nebyla spojka a nebylo třeba se výběrem kvaltů obtěžovat. V Peugeotu 2008 jsem ji nezkoušel, ale obecně jsem neměl s tímto typem převodovek u francouzských aut dobré zkušenosti. Jízda s nimi nebývala plynulá.
Řízení
Velmi příjemné, zvláště když ho porovnám s ostatními SUV a většinou peugeotů.
Stejně jako u modelu 208 jsem byl potěšený jeho citlivostí, příjemným odporem posilovače a strmostí, díky níž stačí jen trochu volantem otočit k prudkému zatočení, což usnadňuje jízdu v hodně zatočených pasážích.
V kombinaci s malým volantem jsem si občas připadal jako v motokáře, neztratila se ale ani lehkost při manipulaci ve stísněných prostorách, kterou oceňují hlavně ženy.
Podvozek
Stejně jako Peugeot 208 proti předchozímu modelu 207 prošla i 2008 v porovnání s 207 SW drastickou dietou, díky níž je ve srovnatelných motorizacích lehčí až o 174 kg.
Přesto není Peugeot 2008 v zatáčkovitých pasážích zdaleka tak obratný a čiperný jako 208. Může za to větší výška auta a výše položené těžiště i kvůli výraznější mezeře mezi asfaltem a terénem (takzvanou světlou výškou, +2,5 cm).
Auto se v zatáčkách docela naklání, to ale neznamená, že bych si s ním neužil zábavu. Peugeot 2008 držel v obloucích i při ostřejší jízdě velmi hezky stopu. Díky čitelnému podvozku a parádnímu řízení jsem se pohyboval na hranici smyku a klikaté, ale kvalitní horské silničky v okolí Valencie (a v roce 2013 v Alsasku) si vychutnal při téměř sportovní jízdě.
Proti verzi před modernizací mi připadalo, že je u novinky lépe naladěné fungování stabilizačního systému, který se dá vypnout jen do 50 km/h. Když jsem v roce 2013 zacházel s volantem a plynem moc brutálně, stabilizace zasáhla tak ostře, že auto téměř zastavila a hodila do přetáčivého smyku. To se mi při testech v roce 2016 nestalo ani jednou.
Téměř sportovní jízda na poměry malých SUV se ale nedá provozovat ve všech specifikacích. Například základní obutí 195/65 R15 testované před modernizací v kombinaci s motorem 1.4 HDI rychlejší jízdu v zatáčkách téměř neumožňovalo.
Větší kola mi překvapivě připadala nejlepší i z hlediska komfortu. S patnáctkami se při průjezdu hlubších nerovností ozývaly hlasité rány. Zvlášť na zadních sedadlech, kam doléhaly zvuky od zadní nápravy více, to nebylo vůbec příjemné.
Mohlo to být ale způsovené i typem pneumatik. Po faceliftu v roce 2016 jsem totiž Peugeot 2008 na sedmnáctipalcových kolech (rozměr pneu 205/50 R17) měl obutý do celoročních gum s výraznějším vzorkem, které působily komfortněji a byly tišší, ale na druhou stranu mi připadalo, že se s nimi auto více naklání než na klasických letních šestnáctkách rozměru 195/60 R16.
Celkově bych pohodlí Peugeotu 2008 při jízdě na rozbitém povrchu zhodnotil z hlediska malých SUV jako průměrné.
Zkoušel jsem Peugeot 2008 po modernizaci v roce 2019 i na částečně šotolinovém povrchu stezek mezi vinicemi a byl s komfortem docela spokojen.
Stejně jako větší 3008 (s výjimkou hybridu) nenabízí ani Peugeot 2008 pohon všech kol. Jen částečně ho nahrazuje takzvaný Grip Control, tedy různé režimy stabilizačního systému speciálně nastavené na různé povrchy (standard verze GT Line).
Testovali jsme Grip Control v roce 2013 na několika rozblácených stoupáních a v praxi poznali, že terén, který auto při klasickém nastavení ESP nevyjede, po otočení voliče na bláto zvládlo. Auto ale musí být obuté na speciálních celoročních pneumatikách, aby Grip Control optimálně fungoval. Ani potom ale nedokáže zdaleka tolik, co pohon všech kol. Podobné zkušenosti jsem měl i při testu auta s motorem 1.5 BlueHDI a automatickou převodovkou v roce 2019.
Vybraný terén byl pro Peugeot 2008 na hranicích jeho schopností. Stal jsem se svědkem, jak jeden z řidičů při rychlejší jízdě na rozbité polní cestě přišel o kryt motoru. Není to zkrátka žádný teréňák, ale hlavně elegán do městské džungle. Po faceliftu v roce 2016 jsem Grip Control zkoušel i v písku, kde mi jeho schopnosti a rozdíly mezi normálním a „písečným“ módem nepřipadaly tak výrazné jako při testech v blátě.
